|
Globální souvislosti a globální
problémy (EVVO)
Globalizace je fenoménem, který se nás dotýká v každodenním životě.
Všichni už jsme o globalizaci někde slyšeli, ale víme vlastně, co se
pod tímto pojmem skrývá a co všechno může znamenat? To, že se náš
svět globalizuje, je pro nás přínosem, nebo negativem? Terčem
nedůvěry a pohrdání se například často stává globalizovaný
potravinářský průmysl typu McDonalds nebo KFC, ale víme vlastně, čím
se tyto společnosti provinily a jaké jsou argumenty jejich odpůrců?
A co vzájemná čím dál větší propojenost celého světa díky médiím a
internetu, pomáhá nám? Nebo nás tyto globální informace jen zbytečně
zahlcují?
Globalizace: Znamená rostoucí propojenost současného světa ve
všech oblastech života lidí, tj. v oblasti ekonomické, sociální,
kulturní, technické i politické.
Globální vesnice:
Vzájemná propojenost světa díky elektronickým médiím jako je
televize a internet. Díky moderním možnostem komunikace se stírají
geografické, politické, národní i jiné bariéry a lidé na celém světě
si mohou svobodně vyměňovat své názory a sdílet informace.
Amerikanizace, westernizace:
Ovlivňování okolního světa určitými částmi kultury USA nebo západní
kulturou (sledování amerických seriálů, slavení svátku svatého
Valentýna, stravování ve fast-foodech typu McDonald )
Globální problémy: Jsou
to problémy na globální i lokální úrovni, týkají se celé lidské
civilizace a jsou řešitelné pouze celosvětovým úsilím.
Světová banka (World Bank):
Zajišťuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem
snížit chudobu a zlepšit životní standardy v celém světě. Jejími
vlastníky jsou vlády 180 členských zemí se svými podíly.
Mezinárodní měnový fond (
MMF, IMF): Je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si
klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat
stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy,
jež zažívají hospodářské potíže.
Bohatý sever a chudý jih:
Svět se rozdělil na země ekonomicky vyspělé, které těží z
globalizace pozitiva a jejichž ekonomice vývoj tímto směrem prospívá
(bohatý sever), a země, které zůstávají pozadu a na globalizaci
negativně doplácejí (chudý jih).
Nadnárodní společnosti:
Ve světě dnes existuje asi 40 tisíc společností, které působí
nadnárodně, např. Coca-Cola, T-mobile, Kentucky Fried Chicken, Nike,
Adidas, Dunkin Donuts, Shell, Avis, Holiday Inn, Hilton a další z
nejrůznějších odvětví.
Fairtrade (spravedlivý
obchod): Je obchodní partnerství, jehož cílem je přímá a účinná
podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí. Toho se snaží
docílit především poskytováním „férových“ obchodních podmínek pro
zapojené výrobce s důrazem na dodržování základních norem pracovního
práva a ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti
spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových
zemích.
Pojem globalizace je velmi mladý termín, poprvé jej použil
americký ekonom Theodore Levitt v roce 1985 k popisu vývoje
světového hospodářství v období sedmdesátých let 20. století. Dnes
se s termínem globalizace setkáváme téměř denně – v televizi, tisku,
na internetu i v běžném rozhovoru.
„V nejobecnější rovině globalizace znamená zvyšující se
propojování světa ve všech oblastech života lidí. Globalizace je
souborem mnoha různorodých procesů, které obsahují aspekty
ekonomické, sociální, kulturní a politické. Tyto procesy jsou
vzájemně provázané a navzájem se podmiňují. Ekonomické procesy
spočívají zejména v propojování světových trhů a zapojování všech
společností do světových ekonomických vazeb, v působení nadnárodních
korporací a mezinárodních finančních institucí (Světová banka,
Mezinárodní měnový fond). Sociální procesy zahrnují jevy jako je
globální turistika či migrace, rozvoj komunikačních technologií a
dopravy či celosvětový nárůst chudoby. V kulturní dimenzi
globalizace dochází ke zintenzivnění kontaktu mezi kulturami a
celosvětovému šíření určitých kulturních vzorů. V této souvislosti
se hovoří o mizení rozmanitosti kultur a procesu „pozápadnění“
(westernizace) či amerikanizace světa a o vzniku nových kulturních
forem jejich míšením (hybridizace či kreolizace). Politické procesy
jsou především charakterizovány poklesem politického vlivu národních
států, propojováním států do větších celků a také rostoucím vlivem
ekonomiky na politické rozhodování. Důležitou charakteristikou
globalizace je vzájemná závislost mezi státy a hospodářstvími či
nárůst nerovností mezi chudými a bohatými společnostmi, které
doprovázejí propojování světa.“ (www.varianty.cz)
Zdroje:
www.varinaty.cz
www.amo.cz/soubory/pmun/XIrocnik/2GA/BGR-11-2GA-1-Globalizace.pdf
www.svetovabanka.cz
www.britskelisty.cz
www.cestovni-ruch.cz/skolstvi/globalizace.php
www.mcspotlight.org
|
|
